Co mi Dánsko dalo/vzalo. Po dvou letech se loučím ....
- Kateřina Jandová
- Mar 6, 2018
- 3 min read
Když jsem roce 2015 tápala, co dál, padl mi do oka článek o studování v Dánsku. Z počátku se mi zdál pro někoho jako já nereálný, ale neustále jsem se k němu vracela.
Proč to taky nezkusit? Upřímně, o Dánsko jsem se nikdy nějak blíže nezajímala, mé srdce patřilo a patří spíše jiným zemím Evropy, to ale přece není nikdy překážkou v poznávání něčeho nového. Mimo Kodaně (klasická volba), jsem si vybrala i město Odense, o kterém jsem nikdy neslyšela- jediným pojítkem v mé mysli byl Hans Christian Andersen a jeho místy morbidní pohádky. Jen tak na zkoušku jsem si podala přihlášku a bum, ono to vyšlo!

Fáze těšení se a fáze naprosté bezmoci se střídaly s železnou pravidelností. Ale není cesty zpět. První dny byly krušné. Kulturní šok mě zasáhl plnou měrou. Jedno je ale podstatné, brzy se to srovnalo a hlavně- nelituji a nikdy nebudu litovat, že jsem se rozhodla strávit krátkou kapitolu mého života v Dánsku
Od té doby, co jsem slyšela nespočet životních příběhů lidí z různých částí světa, na svět koukám jinýma očima. Doporučuji!
Jak si můžete vyvodit, můj pobyt v Odense mě zocelil hlavně jako člověka, jak fyzicky, tak psychicky. Asi z poloviny více dokážu pochopit pocity soutěžících v show Survivor (soutěž o odměnu a imunitu mi supluje roznášení letáků a tahání barelů s pivem do podzemí). Nutno podotknout, že k životu na jakémkoliv místě není potřeba mít jmění, je ale docela dobré mít alespoň na nájem a na jídlo.
Když se dostanete to svízelné situace, začnete vymýšlet docela vtipné alternativy, jak se uživit. Různorodé způsoby vydělávání peněz, jako lovení prázdných plechovek z košů, venčení psů nebo oprašování starých knih v knihovně je asi to nejlepší, co můžu popsat (virtuálně zdravím svou kamarádku ve zbroji!). Stejně jako dumpster diving, který vřele doporučuji! Na stravu si díky lovení pokladů nemohu stěžovat, poprvé v životě jsem ochutnala krevety a na mangu jsem se stala doslova závislou.
To, že se v Dánsku něco mění, jsme poznali podle toho, že se kontejnery začaly zamykat. Tyto nasbírané zkušenosti v reálném životě už asi nikdy nepoužiju, posloužily ale jako skvělé „bonding momenty“ a chvilky, kterým ráda šokuji široké okolí mé rodiny.

Rada nad zlato- Networking je v životě vším! Vytvářejte kontakty s lidmi pracujícími v užitečných odvětvích, hlavně restauracích, hospodách nebo hotelích. Když jsem byla téměř na nule, s železnou pravidelností jsem snídala avokádo a často obědvala sushi. Zn. zadarmo. Nebo za
MXLLS
úsměv. Nebo výměnou za jiný výhodný artikl, třeba pizzu. Neomezený přísun vánočního piva a pomerančového džusu bohužel skončil s rozpadem nefunkčního vztahu mojí kamarádky.
Důležité je obklopovat se lidmi, co vás při každé situaci podrží. U mě to byla třeba Ivon, díky které jsem proplula Dánskem hlavně po psychické stránce (a z velké části i studijní stránce). První měsíce byly dost krušné, nedostatečný budget a drahý nájem nejsou zrovna snová kombinace. Ivon byla ta, která mi lila naději a sílu do žil, a myslím, že bez ní bych to po pár měsících zabalila (práci jsem si našla doslova za pět dvanáct). Děkuji!
Co mi Dánsko vzalo? Na tuto otázku neexistuje odpověď. Už před mým pobytem tady jsem měla zkušenosti ze zahraničí, takže jsem tak nějak tušila, že “tráva jinde není zelenější“ a Česko je úžasná země k životu. Ale i přesto by se našlo pár věcí, které bychom se od Dánů mohli učit. Třeba jejich klid, vychutnávání si každého okamžiku a tendenci nikam nespěchat a (i když to člověka může chvilkami mírně deptat).
Pokud se bojíte, že můžete přijít o přátele, pokud budete dlouho pryč, nebudu vám věšet bulíky na nos. Ano, je to pravda. Já sama jich mým dlouhodobým pobytem v zahraničí několik ztratila na druhou stranu je to ale jedineční způsob, jak poznat jejich postoj k vám samotným, a navíc, ti praví vám stále zůstanou.
Perlička na závěr
Když jsem 23. 1. 2016 do Dánska přijela, byla ukrutná zima a hrozně sněžilo. Tlačila jsem ohromně těžký kufr a každých 5 minut se mi pod ním nahrnula kupa sněhu, přes kterou jsem kufr musela přenášet. Když jsem před pár dny odjížděla, čekalo mě úplně to samé počasí a podmínky. Náhoda? V Dánsku těch sněhových dnů zas tak moc není.
Comments